Lahváč,

na který nedáte dopustit!

Nejjednodušší typ kompostéru.

Potřebujete k němu jen skleněné lahve, vhodné víko, vhodný nástroj na promíchávání kompostu, rozprašovač a vhodné teplé a světlé místo, kam ho umístíte.

Jak to funguje? U tohoto kompostovacího procesu je potřeba zajistit tyto faktory: teplo, přístup kyslíku, uhlíku, dusíku a vody.

Tento kompostér musí být umístěn na teplém místě. Teplo napomáhá humifikaci prostřednictvím malých mikroorganismů a hub. Jedná se o aerobní procesy, tedy za přístupu vzduchu, proto by víko nemělo láhev zcela utěsňovat. Při zakládání kompostéru musí jeho složky obsahovat dostatek uhlíku a dusíku. Zjednodušeně, kromě čerstvých odřezků z kuchyně, které jsou bohaté na dusík je vhodné přidat do kompostu i suché části pokojových rostlin, natrhaná plata od vajíček, či karton, které jsou bohaté na uhlík. Jak proces humifikace postupuje, uhlík postupně z kompostu mizí právě kvůli dýchání mikroorganismů. Další důležitý faktor je vlhkost, která nesmí přesáhnout tu hranici, aby se tvořila stojatá voda v láhvi, zároveň nesmí být obsah lahve suchý. Minimálně jednou týdně je vhodné kompost promíchat, protože tak dojde k jeho provzdušnění a homogenizaci složek, což pomáhá humifikačnímu procesu. Za 4-5 týdnů je barva materiálu tmavě hnědá, téměř černá a jednotlivé zbytky už nejsou rozeznat, protože se rozpadly na menší části. Takový kompost je zralý. Protože v průběhu procesu zrání není vhodné přidávat nový materiál, potřebujete alespoň tři lahve, které budete postupně plnit a zpracovávat. Zatímco první se plní, druhá zraje, ve třetí je již připravený humus.

Tipy pro zrychlení kompostování: Rychlost kompostování závisí na mnoha faktorech. Jedním z nich je teplota, která by se ideálně měla pohybovat mezi 20 a 40°C. Dále pak velikost zrna. Tedy jak velké kousky do svého kompostu vkládáte. Pro urychlení procesu je vhodné zbytky rozkrájet na menší. Pokud už máte obsah v jedné lahvi zralý, můžete zvýšit rychlost v nových lahví přidáním hrsti uzrálého humusu, protože ten již obsahuje napěstované kultury potřebných mikroorganismů (stejně jako když od někoho dostanete napěstovaný žitný kvásek, místo toho abyste si ho vypěstovali sami). Případně můžete použít i urychlovač kompostu koupený v obchodě.

Co všechno můžete do Lahváče přidat: Veškeré zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně, skořápky od vajíček, pokojové rostliny i se zbytky hlíny, karton a lepenku.

Co do Lahváče nepatří: živočišné produkty (kromě vaječných skořápek).

Vermikompostéry

Pokud vám bylo vždy líto, že ve školní třídě s sebou nemůžete mít svého domácího mazlíčka, nyní máte příležitost mít jich tam tolik, že se do tolika možná ještě ani nenaučily počítat vaše děti. Založte si kompost s žížalami - vermikompost. Vermikompostování je způsob kompostování, které lze provádět jak ve velkém, tak v malém měřítku. Žížaly nemusíte nikde lovit, dokonce to ani není vhodný nápad. K vermikompostování se nevyužívají klasické žížaly, které najdeme v půdě, ale zástupci zvyklí na konzumaci bioodpadu. Nejčastěji používanými druhy je žížala hnojní (eisenia fetida) a žížala kalifornská (eisenia andrei). Hrst těchto žížal si s radostí pochutná na tom, co vy jste při přípravě jídla shledali ke konzumaci nevhodným. Výsledkem jejich hodování je po několika měsících vysoce kvalitní kompost a tekutina s vysokým hnojivým účinkem (někdy označovaná jako žížalí čaj). Vermikompostování se většinou provádí ve speciálních nádobách nazývaných vermikompostéry. Vermikompostéry mívají několik pater, v nichž se nachází bioodpad v různých stádiích rozkladu (jako tři nádoby Lahváče) a na dně patro s tekutinou. Žížaly mohou mezi patry volně prolézat, ale většinou se nejraději zdržují tam, kde je nejvíce jídla. Vermikompostér si můžete buď koupit, nebo doma vyrobit.

Co všechno můžete do vermikompostéru přidat: Zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně (ale pozor na citrusy, cibuli nebo česnek), pokojové rostliny, lógr, papír, karton a lepenku, omezeně pak skořápky od vajíček.

Co do vermikompostéru nepatří: živočišné produkty (kromě vaječných skořápek) a zbytky některých druhů ovoce a zeleniny (jako exotické a aromatické druhy, jejichž nevhodnost pro vaše žížaly je většinou lepší osobně vyzkoušet, zkušenosti uživatelů se totiž hodně liší).